Galerie lesních druhů organismů vázaných na biotopové stromy

Originální, ručně zhotovené ilustrace lesních druhů byly vytvořeny přímo pro Katedru ekologie lesa FLD, ČZU v rámci projektu Lesodiverzita a budou pro Vás průběžně doplňovány.

Jezevec lesní
(Meles meles)
Liška obecná
(Vulpes vulpes)
Veverka obecná
(Sciurus vulgaris)
Důlkatec plicní
(Lobaria pulmonaria)
Důlkatec plicní (Lobaria pulmonaria)
Důlkatec plicní se vyskytuje převážně ve starých pralesovitých porostech, ve kterých upřednostňuje mechem porostlé buky. Tento epifytický (rostoucí na živých rostlinách, ale vyživující se samostatně), v České republice největší lišejník je citlivý na znečištěné ovzduší a právě kvůli vysokým imisím a zintenzivnění lesního hospodářství v druhé polovině 20. století začal z České republiky ustupovat. Z většiny horských a podhorských oblastí, kde se dříve běžně vyskytoval, jej dnes nalezneme jen na několika lokalitách, jako např. na Šumavě. Z hlediska ochrany přírody se v ČR se jedná o vlajkový druh.
Mikrostanoviště se mnou spojená
37
38
Provazovka vousatá
(Usnea barbata)
Provazovka vousatá (Usnea barbata)
Provazovka vousatá je epifytický (rostoucí na živých rostlinách, ale vyživující se samostatně) lišejník, jež je charakteristický převislou stélkou s nepravidelně tlustými větvemi a tenkou kůrou. V České republice jde o jeden z nejběžnějších druhů provazovek. Od druhé poloviny 20. století, zejména kvůli kyselým dešťům, výskyt provazovky vousaté výrazně klesl. Po zlepšení kvality ovzduší počátkem nového tisíciletí se ovšem znovu rozšířil a v současné době ho v ČR najdeme poměrně často po celém území.
Mikrostanoviště se mnou spojená
25
26
38
Troudnatec kopytovitý
(Fomes fomentarius)
Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius)
Troudnatec kopytovitý je víceletá dřevokazná nejedlá houba z čeledi chorošovitých. Plodnice této houby, která může dosáhnout až 50 cm na šířku a až 25 cm na délku má kopytovitý tvar. Její povrch je pokrytý tvrdou matnou kůrou, která se porůznu zbarvuje dle stáří. Troudnatec bokem přirůstá ke kmenům nebo silným větvím živých i mrtvých stromů, kde může přežívat až po 30 let. Vyskytuje se hojně od nížin do hor především na listnáčích, zejména na bucích a břízách. Na jehličnatých druzích dřevin se vyskytuje jen vzácně. Protože rozkládá dřevní hmotu, patří mezi rozkladače.
Mikrostanoviště se mnou spojená
25
32
Křehutka nicí
(Psathyrella cernua)
Křehutka nicí (Psathyrella cernua)
Křehutka nicí je houba tvořící středně velké plodnice rostoucí v trsech. Ty často rostou na bázi kmenů nebo v dutinách listnatých stromů - hlavně buků a javorů, méně také na lipách, topolech, olších či jilmech. Křehutku můžeme nalézt také na spadlých stromech či na pařezech v listnatých a smíšených přirozených lesích.
Mikrostanoviště se mnou spojená
5
6
22
Holub doupňák
(Columba oenas)
Žluna šedá
(Picus canus)
Datel černý
(Dryocopus martius)
Datlík tříprstý
(Picoides tridactylus)
Datlík tříprstý (Picoides tridactylus)
Datlík tříprstý je plachý, středně velký bílo černý druh šplhavce se dvěma širokými pruhy na líci. Samci mají na hlavě žlutou korunku, kdežto samice mají temeno černé. Celkově se jeho zbarvení podobá strakapoudovi bělohřbetému, namá však na sobě červené peří. Vyskytuje se ve starých jehličnatých a smíšených lesích, přičemž upřednostňuje smrkové porosty s velkým množství odumřelých stromů. Potravu mu tvoří především bezobratlí, které hledá pod kůrou. Nepohrdne ale ani vytékající mízou.
Mikrostanoviště se mnou spojená
2
4
13
Strakapoud bělohřbetý
(Dendrocopos leucotos)
Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos)
Strakapoud bělohřbetý je velký šplhavec s dlouhým zobákem. Jeho bílý hřbet není vždy zřejmý, avšak dobře viditelný během letu. Má výrazné pruhované boky a červené peří na spodní části břicha a ocasu. Strakapoud preferuje starší porosty listnatých a smíšených lesů se spoustou mrtvých stromů. V současné době ho bohužel ohrožuje ztráta vhodných stanovišť, tedy nedostatek ponechávaných dožívajícíh a mrtvých stromů velkých rozměrů.
Mikrostanoviště se mnou spojená
3
4
13
Dudek chocholatý
(Upupa epops)
Puštík obecný
(Strix aluco)
Puštík obecný (Strix aluco)
Puštík obecný je nejpočetnější sova ČR. Obývá listnaté a smíšené lesy, ale nalézt jej můžeme i v městských parcích, hájích či hřbitovech. Aktivní je v noci a potravu mu tvoří hlavně hlodavci, ptáci, ale i hmyz a ryby. Hnízdí ve stromových dutinách a vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména dravců).
Mikrostanoviště se mnou spojená
2
3
42
Sýc rousný
(Aegolius funereus)
Krasec dubový
(Eurythyrea quercus)
Krasec dubový (Eurythyrea quercus)
Krasec dubový je lesklý, smaragdově zelený brouk z čeledi Krascovití. V ČR jde o kriticky ohrožený druh, který se vyskytuje bohužel už jen na několika málo místech. Jeho vyžadovaným stanovištěm ke svému krátkému čtyřletému životu je osluněné dřevo starých mohutných dubů. Problémem je, že naše lesní porosty jsou pro krasce přílž husté a tedy zastíněné, a ty až na vzácné vyjímky nevyužívá.
Mikrostanoviště se mnou spojená
11
16
25
Kovařík fialový
(Limoniscus violaceus)
Kovařík fialový (Limoniscus violaceus)
Kovařík fialový je celoevropsky ohrožený černý brouk se slabě modrofialovým odleskem. Je striktně vázán na původní listnaté porosty. Vyžaduje množství dutinových stromů s vhodným mikroklimatem a pokročilým rozkladem, ideálně na bázi kmene v kontaktu s půdou. Larva se živý mrtvým hmyzem, ale také aktivně loví. Dutinu opouštějí dospělí jedinci jen zřídka.
Mikrostanoviště se mnou spojená
6
7
Krasec třešňový
(Anthaxia candens)
Páchník hnědý
(Osmoderma barnabita)
Páchník hnědý (Osmoderma barnabita)
Páchník hnědý je brouk z čeledi vrubounovití. Larvy páchníka se vyvíjejí v dutinách starých listnatých stromů. Dospělí jedinci uvolňují charakteristický zápach, podle kterého také dostali své jméno. Létat dokáží páchníci jen na krátké vzdálenosti, typické je pro ně vytváření mikropopulací, které jsou nachylné k vymírání v případě nedostatku vhodných stanovišť.
Mikrostanoviště se mnou spojená
5
6
7
Nosorožík kapucínek
(Oryctes nasicornis)
Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis)
Nosorožík kapucínek je poměrně velký brouk z čeledi vrubounovití. U samců je dominantním znakem různě dlouhý roh na hlavě a vyzvednutý štít, samice mají místo rohu jen malý hrbolek. Larvy se vyvíjejí v tlejícím dřevě listantých dřevin, ale i v kompostech či hromadách pilin. Dospělí jedinci jsou aktivní zejména večer a v noci a živí se mízou.
Mikrostanoviště se mnou spojená
7
11
43
Tesařík alpský
(Rosalia alpina)
Kornatec velký
(Peltis grossa)
Kornatec velký (Peltis grossa)
Kornatec velký je největší zástupce čeledi kornatcovití s černým nebo černo-hnědým zbarvením. Obývá především zachovalé porosty pralesovitého charakteru. Dospělci i larvy preferují hlavně odumřelé stojící jehličnany napadené houbami (především troudnatcem pásovaným). Larvy žijí v měkkém, trouchnivém dřevě, dospělci zase preferují uvolněnou nebo odchlípenou kůru.
Mikrostanoviště se mnou spojená
16
18
19